Tip na ubytování
Turistická chata: nabízí ubytování, stravovaní s výchozím bodem do
Tiských stěn.
Foto "očko"
Tato rubrika nabízí zajímavé fotomomentky z Tisé a blízkého okolí.
Chcete i vy zde uveřejnit svou fotografii ? Neváhejte a pošlete nám ji. Napište své jméno a titulek fotografie.
Fotografie budou umisťovány do archivu a budo i nadále k dispozici.
Hlavní textové informace této stránky:
Pěší výlety / Půdenní
Blansko, Mírkov, Neštěmice
Autobus nás vyveze přes Chuderov, Radešín a Libov na rozcestí, kde je zastávka Blansko,nebo až do táhlé vesnice Lipová.Od kostela se obrátíme k východu. Ze silnice odbočíme na konci vesnice vpravo kokem lesa a obejdeme bezlesé návrší (527 m).Za půl hodiny vstoupíme do malé osady Blansko,rozložené na jižní stráni.Vznikla až po parcelaci panského dvora r.1794 (viz oddíl 13). Pokračujeme stále jižním směrem až k bývalé staré hospodě pod hradem.Poddaným ve vsích Mírkovu,Ryjicích a Lužici bylo přikázáno chodit do této panské hospody a nikam jinam. V této hospodě konával hrdelní soud poslední jednání s odsouzeným,než ho vedli na blízký Šibeniční vrch.
Po dobré pěšině se dostaneme na vrchol Blanska (545 m).Je z černé horniny čediči podobné a magnetické,nefelinického tefritu. Svou výškou a polohou ovládá celé okolí. Na jeho vrcholu si dali Vartenberkové vybudovat nevelký hrad, porvé je jmenován r.1401. Odtud vrchnost snadno přehlédla své pozemky a poddané vesnice na celé náhorní plošině od Radešína a Chvojna po Lysou,Mírkov a Ryjice.Václav z Vartenberka se dal do služeb saského markraběte. Jeho nástupce Schenk z Landsberka povolal r. 1424 na Blansko míšeňskou posádku proti husitům.Po bitvě Na běhání převzali Blansko Vartenberkové děčíňští,kteří se tehdy přiklonili k vítězícím husitům,nikoliv však trvale. Jan z Vartenberka, náčelník drobné šlechty ze širokého okolí učinil z Blanska stálé nástupiště k válečným výpravám,hned proti Sasům, brzy zase po jejich boku.Jeho poslové roznášeli na všechny strany odpovědné listy. Avšak i na Blansko docházely odpovědné listy z jiných hradů i vzdálených měst, jen za rok 1453 jich došlo 30.Tíhu válečných půtek,přepadů a výprav nesli ovšem poddaní.Roku 1526 koupili Blansko rytíři z Bunau,katolický rod saský. Po čase přestoupili k luteránům, dali opravit kostely na svém panství a povolali na ně luterské pastory.Přesídlili do Krásného Března a chátrající a neopravovaný hrad Blansko používali již jen jako skladiště a vězení. Před válkou třicetiletou dováželi z Blanska do Ústí lovnou zvěř, vlnu,máslo a sýr,významný byl tedy chov ovcí.
Po bitvě na Bílé hoře nevzdali se luterské víry,ale emigrovali a své statky prodali Thunům.Hrad propadl zkáze,až turisté vyvolali akci na úpravu a stavební zajištění zříceniny.Od té doby se stal vyhledávaným cílem výletníků.
Z upravené stavební plošiny je velký rozhled po celé severní části Českého středohoří.Vidíme,že horská pásma probíhají od severozápadu k jihovýchodu. Hned u Ústí se táhne první hřbet,Střížovická hora,potom hřbet Radešína od Žďáru k Doběticům a k Neštěmicům.Pásmo Blanska začíná u Lipové a končí Kozím vrchem. Nejvyšší a nejdelší Javorský hřbet se táhne od Čermné k Roztokům.Za ním je Sedmihoří v děčínském okresu a poslední pásmo naznačují osamocené vrchy Klobouk,Chmelník,vrch Lotharův a Popovický před samým Děčínem.V celé této části od Ústí po Děčín převažují tefrity.Ale vidíme i Krušné hory,Děčínský Sněžník,Lužické hory ataké vyšší hohole a kupy východní a jižní části Středohoří.
Z Blanska můžeme sestoupit kolem Šibeničního vrchu a Obecního vrchu (457 m) nejkratší cestou přes Ryjice do Neštěmic,ale zůstaneme na mírkovské straně.Mírkov leží v úpadu,kde vyvěrá několik pramenů a napájejí návěsní rybník.Postupuje sem spodní voda po nepropustných tufitových vrstvách.V Mírkově i kolem vsi je hodně ovocných stromů a ještě jich přibývá k údolí Lužického potoka,kde je část obce Mírkova s bývalým mlýnem.Od potoka ke vsi stoupá cesta jabloňovými alejemi.Tvoří dlouhou triumfální bránu,z jara zasypávanou květními plátky za chorálu čmeláků a včel i ptačích písní. Ve věnci hor vyrůstá před očima vrchol Blanska ozdobený zašlým hradem jakoby korunou a za ním "královna" Milešovka.V této podmanivé souhře tónů, tvarů a vůní se připravila obrozená příroda k novým zásnubám.
Silnice z Mírkova do Neštěmic tvoří dva ostrá záhyby na svahu.Vpravo od nich najdeme mírkovskou kapli.Její přední část je vytesána v nepevném oligocenním pískovci a k ní je přistavěna větší část z cihel a kamene.Oligocenní pískovec tu vystupuje do výše 350 m.n.m.
Přes silnici přejdeme na hřeben znělcové Královy vyhlídky (359 m).V každou roční dobu je odtud pěkný pohled k Labi,ale nejlepší přece jen na jaře,když kvetou v Mojžíři jabloně.Sledujeme tok Labe a uvažujeme,jak si utvářelo údolí a kotliny,omylo Kozí vrch a postavilo z nánosů na jesepním břehu návrší ozdobené teď valtířovským kostelem.Můžeme přejít po krátkém hřebenu a zamířit do Neštěmic k elektrice,ale dáme někdy přednost strmé cestě do Mojžíře,abychom poznali znělcovou stavbu Královy vyhlídky.Od Labe má podobu rovnoramanného lichoběžníka.Na úpatí se hromadí destičky zvětralého znělce.
Túra je snadná, asi dvě a půl hodiny chůze bez obtížných výstupů.Prošli jsme přitom zemědělskou částí okresu Ústí.
Z Jílového přes Sedmihoří k Labi
Jílové,ČSD- Horní Jílové, konec obce 3 km ( + 160 m )- Javory, ČSAD 5,5 km ( + 15 m, ŽI 37 )- Hliněná 7,5 km ( -90 )- Sedmihoří, vyhlídka 8,5 km ( + 75 m )- Borek 9,5 km ( - 105 m )- Dobkovice,ČSD 11 km ( - 185 m ).
Od stanice v Jílovém se dáte pod viadukt a budete stoupat silničkou místní částí Horní Jílové, později polní cestou až k posledním chalupám. Za nimi se lomí cesta vlevo a na dalším rozcestí pak míří vpravo k lesíku. Projde jím a po jeho zadním okraji se točí vlevo podél pole ( pozor: ne po cestě vpravo! ). Další dvě pole již přetínáte přímo ( označeno tabulkami ), načež zamíříte mírně vzhůru okrajem lesa a málo zřetelnou polní cestou pak sestupujete k silnici v Javorech.Projdete vsí; od křížku na jejím konci je krásný výhled do údolí Labe a na Děčín, před vámi Chmelník, vlevo Lotharův vrch a vzadu Děčínský Sněžník.
Na křižovatce pod Javory se dáte silnicí vpravo do Hliněné, na jejím začátku však odbočíte silnicí vlevo vzhůru a bedlivě sledujete značku, neboť asi po 500 m odbočí za skupinkou stromů vlevo na vedlejší cestu- pěkný výhled na hrad Vrabinec,Bukovou horu a Sedlo. Krátce vystoupáte cestou k osamělému stromu a odtud pak již prudce vpravo vzhůru za hřebenem Sedmihoří ( 438 m ), pojmenovaný podle sedmi vršků táhnoucích se podél silnic až za Borek. Z vyhlídky je opět pěkně vidět České středohoří a labské údolí.
Sestoupíte lesem ( pozor: nevýrazná cesta !), vyjdete na louku a po úpatí dalšího kopce se dostanete nad ves Borek.Zde je značka přerušena soukromým pozemkem a ostnatým drátem, sestoupíte proto vpravo dolů na silnici,která vás opět dovede na značku. Projdete vsí a mezi staveními odbočíte vpravo na polní cestu, jež se však po 200 m ztrácí v rozoraném poli.Směrovka ukazuje k osamělému stromu uprostřed pole, od něho je vidět nezřetelně velká značka u okraje lesa na protější straně pole.Odtud vede opět cesta lesem, přechází v klikatou pěšinku na okraji skalního srázu. V závěru prudce klesáte do údolí Labe. Nad Dobkovicemi vyjdete na louku, u ohradníku zabočíte doprava a podél něho sejdete dolů k silnici. Projdete pod mostem, zahnete doleva po chvíli dosáhnete jednak restaurace, jednak stanice ČSD v Dobkovicích, kde značka končí.
Přes hrad Blansko od Labe k Labi
Neštědice, ČSD - Kozí vrch, odbočka 1,5 km ( až na vrchol + 235 m )- Mašovice 3 km ( -10 )- Mírkov 5,5 km ( -10 m, ŽI 37 )- zříc. Blansko 7 km ( + 180 m, ŽI 37 )- Ryjice 8,5 km ( - 250 m, ŽI 37 )-Neštěmice, MHD 11,5 km ( -145 m ).
Trasa spojující hradní zříceninu Blansko s údolím Labe v Ústeckém středohoří. Zpočátku poměrně prudké stoupání od Labe na Kozí vrch a později na Blansko, v závěru cesta opět prudce klesá k Labi.
Od zastávky ČSD v Neštědicích půjdete nejprve po silnici a před obchodem se smíšeným zbožím odbočíte doleva. Až do sedla pod Kozím vrchem cesta dlouze a příkře stoupá. Ze sedla vede odbočka na vrchol ( 380 m ), odkud je pěkný rozhled do údolí Labe. Ze sedla pokračujete přes louku na silnici, která vás dovede do Mašovic.Zde odbočíte vlevo na polní cestu, která střídavě klesá a stoupá lesem i poli a ústí na silnici, po níž se dáte vpravo do Mírkova.Projedete vsí na další silnici a ta vás ( vlevo, spolu se ŽI 37 ) zavede pod hrad Blansko ( 540 m ).Značka opouští silnici ( před vámi les Blansko ) a prudce stoupá k hradní zřícenině, obtáčí vrchol ze severu a prudce klesá do Ryjického údolí na silničku a pokračuje po ní podél Neštěmického potoka až do Ryjic a posléze Neštěmic, kde končí u zastávky ústecké MHD.
