Tip na ubytování
Turistická chata: nabízí ubytování, stravovaní s výchozím bodem do
Tiských stěn.
Foto "očko"
Tato rubrika nabízí zajímavé fotomomentky z Tisé a blízkého okolí.
Chcete i vy zde uveřejnit svou fotografii ? Neváhejte a pošlete nám ji. Napište své jméno a titulek fotografie.
Fotografie budou umisťovány do archivu a budo i nadále k dispozici.
Hlavní textové informace této stránky:
Okolní obce
Chlumec
Obec Chlumec patří mezi nejstarší obydlená místa v oblasti a je zmiňována již roku 993 v darovací listině knížete Boleslava II., kterou se zdejší kraj stal majetkem břevnovského kláštera. V té době zde stával dřevěný hráek, který chránil obchodní stezku vedoucí přes Krušné hory a sloužil jako celnice.
Do naší a evropské historie se Chlumec výrazně zapsal především po porážce protinapoleonské koalice v bitvě u Drážďan vítěznou bitvou u Chlumce 29. - 30. srpna 1813.
V Chlumci se válčilo ještě v posledních dnech poslední světové války. V té době byla na chlumeckém zámku ubytována a měla sklady svého vojenského materiálu jednotka SS. Na Horce měla umístěno protiletadlové dělo a v zámeckém parku protiletadlové kulomety. Ješte 8. května bylo z nich ostřelováno sovětské průzkumné letadlo. Nebylo zasaženo, ale ihned vyslaná bombardovací letadla provedla odvetný nálet. Byl zasažen zámek, pila a další objekty, kde zahynulo celkem na 86 lidí. Poslední nevybuchlá bomba z náletu 8. 5. 1945 byla nalezena a zneškodněna až v prosinci 1971 pri výkopu základu pro novou panelovou výstavbu.
Ale nešlo vždy jen o události válečné. I mnohé další se ukázaly později dokonce tak duležité a významné, že se zapsaly jako učebnicové kapitoly našich českých dějin.
Na zámku, sídle jednoho z nejvetších panství v Čechách, se během staletí vystřídala řada šlechtických rodů. Objevují se mezi nimi i rody dobře známé. Od pánu z Rybnice, přes Kölbly z Gejsingu, Strahlendofry, Kolovraty a děčínské Thuny až po rod Westphalenu, který se významnou měrou podílel na průmyslovém rozvoji celé severočeské oblasti.
Přestanov
Malebný kraj se nachází na pomezí CHKO České středohoří a Krušných hor, přesněji asi 10 km mezi okresními městy Ústí n.L. a Teplice. Svou polohou je považováná za velice atraktivní část v oblasti turistického ruchu.
Přestanov leží na naučné stezce bitvy 1813. Zdejší ruský pomník představuje bohyni Niké zapisující datum bitvy. Pomník je návrhem dvorního rady Pietra Nobileho (1774 - 1854), švýcarského architekta působícího ve Vídni.
Osada založena ve 12. století. V roce 1348 patřila do majetku mosteckého hradu. Tehdy byl dvůr pro neshody s městem Ústím na příkaz krále spolu s Chuderovem a Strádovem zničen. Roku 1543 získali majetek Bernhardt a Litold Kölblové z Geisingu. Zbytek (včetně Strádova) prodali mostečtí 1579 Václavu Kölblovi. Po napoleonské bitvě 1813 zůstalo jediné stavení, a to čp. 29. Josef, hrabě Westphalen nechal v roce 1835 sesbírat kosti padlých na polích a pohřbít je v hromadném hrobě. Je označen křížem a je součástí naučné stezky po napoleonských pomnících - značena žlutou značkou a doporučujeme si ji projít včetně pomníku na místě zajmutí generála Vandamma u Žandova. Kaple sv. Antonína Paduánského je z roku 1855. Na oltáři stojí pískovcová barokní socha světce z roku 1726. O kapli se starají místní občané. Objekt je chráněná památka. Za vsí poblíž francouzského pomníku stojí tzv. Juchtová kaple z roku 1813 s prázdnou nicou. I toto je státem chráněná kulturní památka. Traduje se, že jméno dostala kaple podle juchtové vůně v okolí. Okolo roku 1227 je ves psána jako Prestawlici. V první části názvu má příponu -ov u mužského osobního jména Přestan = Přestanův dvůr.
Telnice
Obec vzniklá okolo dolů na rudu již v 14.století. Dnes je významným lyžařským střediskem. Lyžařské terény vedou do nedalekého Adolfova. Na Rudném vrchu se nachází sjezdovky a lyžařský můstek.
O Telnici se mluví již od roku 1371 v souvislosti s důlní činností na Rudném vrchu. Z křemenatých žil se zde těžily rudy železa, mědi, olova, zinku a stříbra. V 18. století byla těžba zastavena. Dolování a také těžba dřeva přivedly do údolí Telnického potoka horníky a lesní dělníky, kteří zde založili několik osad, které se postupem času spojily v dnešní obec - Telnici. Mezi významné držitele Telnice před rokem 1627 patřili majitelé Chlumce a Všebořic Kelblové z Geisingu. Jedni z posledních majitelů byla hrabata z Wetphalen, majitelé Chlumce a Krásného lesa a Ledeburové, držitelé Všebořic. Ledeburové vystavěli dnes již zaniklý telnický zámek a kostel.
V okolí Telnice jsou chráněné přírodní oblasti, zejména horské louky s lokalitou ojedinělého výskytu vzácné lilie cibulkonosné s oranžovým nebo hnědočerveným květem, prhy arniky. Současná Telnice má tři části: Telnice, Varvažov a Lihoňov. Varvažov byl k Telnici přičleněn na začátku šedesátých let, jako pozůstatek obce s asi 3 000 obyvateli, zlikvidované důlní činností.
Zadní Telnice je nejvýchodněji položené lyžařské středisko v Krušných horách, které se může pyšnit bohatou tradicí sjezdového lyžování. Šest místních vleků, mající délku od 150 do 900 metrů, nabízí několik propojených sjezdovek všech druhů obtížnosti. Středisko je velmi dobře dostupné z Ústí n.L., hlavního města celého severozápadního regionu vzdáleného pouze 18 Km. Samotné středisko disponuje vysokokapacitním parkovištěm, které je vzdálené od lyžařských vleků pár metrů. Zadní Telnice nabízí lyžování na severních svazích ve výšce od 600 do 800 metrů nad mořem. Milovníci běžek mohou využít běžeckých tratí směrem na Komáří hůrku a dále potom na Cínovec. Díky méně příznivému klimatu lyžařská sezona začíná v polovině prosince a obvykle trvá do března. Provozovatelem je Ski klub Telnice.
Pamětihodnosti: dva pomníky napoleonských válek 1813, přepřahací stanice, dnes restaurace Stará pošta, roubený obytný dům č. p. 34 v Telnici, hrobka Ledeburů, novogotická kaple
Petrovice
Petrovice se rozprostírají mezi nejvýchodnějším okrajem Krušných hor a Labskými pískovci. Obec vznikla při zemské bráně, kterou se z německého Halle dovážela do českého vnitrozemí sůl. Svým řazením budov podél obou stran cesty a s rozšířeným prostorem ve středu obce, jsou Petrovice typickou osadou založenou německými kolonisty. Rozkládá se v údolí potoka ( dnešní název Petrovický potok) v délce 6 km se značným výškovým rozdílem. Dolní část obce u státní hranice se nachází ve výšce 433 metrů nad mořem, horní část je v nadmořské výšce 633 metrů. K obci patří osady Nakléřov, Panenská, Hladov, Nové Dvory, Větrov a od roku 1980 obec Krásný Les.
Co do velikosti a počtu obyvatelstva byly Petrovice dlouho největší obcí okresu Ústí nad Labem. Ve starších dobách, vzhledem ke své poloze na vysoce frekventované cestě, často utrpěly válečnými událostmi, obzvláště za Třicetileté a Sedmileté války. V roce 1654 zde stálo 91 domů, avšak z toho jich bylo 28 pustých. Nebývalý vzrůst zaznamenala obec v dalších sto letech. V roce 1787 měla již 287 domů. V r.1833 zde stálo 375 domů a žilo 2242 obyvatel. Petrovice, což je pozoruhodné, byly tehdy větší než samo Ústí n.L., které mělo jenom 321 domů a 1759 obyvatel. Obec rostla až do roku 1945, kdy měla 521 domů a obyvatel 2429.
Jméno obce Peterswald (latinsky Petri silva) je v této německé formě poprvé zmiňováno v roce 1352 a s největší pravděpodobností se jedná o jméno lokátora, který odpovídal králi za osídlení zdejší oblasti. Prvními známými majiteli jsou páni z Wartenberka, kteří jsou roku 1352 uváděni jako patroni zdejšího kostela.V letech 1506-1579 byly Petrovice spolu s Nakléřovem a Krásným Lesem součástí panství Krupka. Po jeho rozdělení kupuje 18. ledna 1580 tyto vesnice od císaře Rudolfa II. saský šlechtic Damian (Tam) von Sebottendorf, který buduje nové panství se sídlem v Krásném Lese. Jeho pravnuk, Johann Damian (Tam) se zúčastnil roku 1618 českého stavovského povstání a po bitvě na Bílé hoře byl odsouzen ke ztrátě majetku a umírá 23. března 1623 v emigraci v Drážďanech. Opuštěné panství kupuje za 27.980 míšeňských kop Franz, svobodný pán von Courier, který roku 1632 pravděpodobně padl v bitvě se Švédy u Lützenu. Jeho vdova Josefina, rozená von Heede, se provdala za Mikoláše svobodného pána von Schönfeld. Páni ze Schönfeldu, od roku 1648 povýšeni na hrabata, jsou zde usazeni až do roku 1706, kdy panství získává sňatkem s hraběnkou Marii Victorii Franz Ingnác, hrabě Wratislav Mitrowitz. Dalším majitelem panství byl v letech 1793 - 1801 Rudof, svobodný pán von Hackleberg - Landau. Poté kupují panství bratři Franz a Anton Wagnerovi z Litoměřic, majitelé velkoobchodu s vínem a kožešinami. Posledním feudálním majitelem byl obchodník s textilem a majitel barvírny Anton Balle z Zwickau. V letech 1848 - 1849 došlo ke zrušení poddanství, a tím se Petrovice osamostatnily od panství Krásného Lesa. Krásný Les kupuje roku 1892 Fridrich, hrabě Westphalen, majitel chlumeckého panství, po něm ho zdědil jeho syn Otakar.
