Tip na ubytování
Turistická chata: nabízí ubytování, stravovaní s výchozím bodem do
Tiských stěn.
Foto "očko"
Tato rubrika nabízí zajímavé fotomomentky z Tisé a blízkého okolí.
Chcete i vy zde uveřejnit svou fotografii ? Neváhejte a pošlete nám ji. Napište své jméno a titulek fotografie.
Fotografie budou umisťovány do archivu a budo i nadále k dispozici.
Hlavní textové informace této stránky: CHKO Labské pískovce / Fauna a flóra
Fauna na území Labských pískovců
Obratlovci
Historický vývoj - fauna v Labských pískovcích měla původně téměř výhradně lesní charakter. Aktivity člověka umožnily vznik nových biotopů, které zpestřily původní lesní faunu o druhy vázané na pole, louky či lidská sídliště. Současná krajina tak nabízí pro živočichy řadu stanovišť od přirozených až po zcela podmíněné činností člověka. Nalezneme zde rozsáhlé lesní porosty, vodní toky lidskou činností málo ovlivněné či zcela nedotčené i rozmanitou zemědělskou krajinu. Geomorfologické utváření krajiny umožňuje výskyt jak horských (na dně hlubokých roklí), tak i teplomilných druhů (suché a teplé skalní plošiny) v těsném sousedství. Na území Labských pískovců bylo nalezeno i mnoho druhů považovaných v České republice za již vyhynulé nebo velmi vzácné.
Kruhoústí
Kruhoústí (Cyclostomata) byli v minulosti zastoupeni třemi druhy - mihulí mořskou (Petromyzon marinus), mihulí říční (Lampetra fluviatilis) a mihulí potoční (Lampetra planeri). Pouze posledně jmenovaná se dodnes vyskytuje v povodí řek Křinice a Kamenice. První dva druhy, které byly vázány výhradně na řeku Labe, patří již více než 100 let k vymizelým.
Ryby
Z hlediska druhového bohatství ryb (Pisces) patří k nejvýznamnějším tokům řeka Labe, kde se vyskytuje více než čtyřicet druhů. Typickými představiteli jsou parma obecná (Barbus barbus), podoustev říční (Vimba vimba), candát obecný (Stizostedion lucioperca), ježdík obecný (Acerina cernua) či úhoř říční (Anguilla anguilla). Ostatní toky náleží většinou k pstruhovému pásmu. Charakteristickým druhem je pstruh obecný (Salmo trutta), dále pak lipan podhorní (Thymallus thymallus) a vranka obecná (Cottus gobio). V povodí Jílovského potoka žije střevle potoční (Phoxinus phoxinus) a mřenka mramorovaná (Noemacheilus barbatulus). Od roku 1999 probíhá reintrodukce (navrácení) lososa obecného (Salmo salar) do povodí řeky Kamenice, v roce 2002 byl poprvé zaznamenán návrat několika dospělých jedinců.
Obojživelníci
Na území Labských pískovců byla doložena přítomnost 16 druhů obojživelníků (Amphibia). Populace mloka skvrnitého (Salamandra salamandra) místy dosahuje značné početnosti. Hojně se vyskytují čolek obecný (Triturus vulgaris) a horský (Triturus alpestris), velmi vzácný je čolek velký (Triturus cristatus). Běžně se zde setkáme s ropuchou obecnou (Bufo bufo), skokanem skřehotavým (Rana ridibunda), vzácněji se skokanem štíhlým (Rana dalmatina) a skokanem ostronosým (Rana arvalis). Lokálně byla zjištěna kuňka obecná (Bombina bombina).
Plazi
Byl zde prokázán výskyt osmi druhů plazů (Reptilia). Želva bahenní, zde vázaná na řeku Labe, byla bohužel vyhubena již před více než sto lety. Také u užovky podplamaté (Natrix tessellata) chybí v posledních desetiletích údaje o jejím výskytu. Naopak se zvyšuje četnost pozorování výskytu užovky hladké (Coronella austriaca). Plošně je rozšířena zmije obecná (Vipera berus). Hojně se vyskytují ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) a slepýš křehký (Anguis fragalis), místy se můžeme setkat s ještěrkou obecnou (Lacerta agilis).
V této oblasti bylo zjištěno hnízdění u více než 130 druhů ptáků (Aves). Pravidelně zde vyvádí své mladé čáp černý (Ciconia nigra) a od poloviny devadesátých let minulého století opět i sokol stěhovavý (Falco peregrinus), jehož hnízdní populace v Českosaském Švýcarsku je v současnosti největší ve střední Evropě. Zatím pravidelně se vyskytuje tetřívek obecný (Tetrao tetrix). Jeho stavy se však v posledních letech snižují. Hnízdění bylo potvrzeno u sedmi druhů sov, např. u výra velkého (Bubo bubo), kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum) a sýce rousného (Aegolius funereus). V posledních letech je na plochách po lesních požárech pravidelně pozorován lelek lesní (Caprimulgus europaeus). Početná je populace ledňáčka říčního (Alcedo atthis) a skorce vodního (Cinclus cinclus). Velmi vzácně se můžeme setkat s některými druhy pěvců – např. skřivanem lesním (Lullula arborea), pěnicí vlašskou (Sylvia nisoria) a bramborníčkem černohlavým (Saxicola torquata).
Savci
Na území Labských pískovců bylo zatím nalezeno 62 druhů savců (Mammalia), z nichž však některé byly vyhubeny již před několika stoletími. Patří mezi ně vlk euroasijský (Canis lupus), kočka divoká (Felis silvestris), medvěd hnědý (Ursus arctos) a los evropský (Alces alces). U rysa ostrovida (Lynx lynx), jehož nový výskyt se datuje od třicátých let minulého století, bylo opakovaně doloženo i jeho rozmnožování. Od počátku devadesátých let minulého století se na řece Labi můžeme znovu setkat s bobrem evropským (Castor fiber). Na všech vhodných vodních tocích žije vydra říční (Lutra lutra). Zdejší oblast poskytuje velmi dobré životní podmínky pro netopýry. Ze zatím 15 zjištěných druhů je nutné se zmínit alespoň o vrápenci malém (Rhinolophus hipposideros), netopýrovi velkém (Myotis myotis), netopýrovi rezavém (Nyctalus noctula) a netopýrovi hvízdavém (Pipistrellus pipistrellus). Pravidelně se zde vyskytují také plch velký (Myoxus glis) a plšík lískový (Muscardinus avellanarius).
Bezobratlí
Jen málokdo si uvědomuje jak bohatá a pestrá je říše hmyzu. Labské pískovce (České Švýcarsko) jsou v rámci České republiky výjimečné tím, že nabízejí celou škálu stanovišť od vlhkých nížinných přes suché a teplé náhorní plošiny až k vlhkým horským na dně hlubokých roklí. Setkáme se zde s rašeliništi, vřesovišti, jehličnatými, listnatými a smíšenými lesy často pralesovitého charakteru, květnatými loukami, štěrkopískovými a pískovými náplavy, lokalitami stepního charakteru, podzemními prostory, mokřady a zachovalými vodními toky. To umožňuje výskyt jak horských chladnomilných, tak i nížinných teplomilných druhů v těsném sousedství. Vedle zcela nových druhů popsaných ze zdejšího území se zde vyskytují druhy omezené svým rozšířením pouze na tuto oblast. Bylo zde zjištěno i mnoho druhů považovaných v České republice za vyhynulé nebo nezvěstné.
Střevlíci (Carabidae)
Z této velmi početné skupiny je nutno zmínit se o kriticky ohroženém střevlíku zlatitém (Carabus auratus) - v rámci ČR je jeho výskyt soustředěn pouze na severozápadní Čechy. V kategorii kriticky ohrožený je i střevlík Carabus nitens, druh písčitých lokalit. Střevlík nepravidelný (Carabus irregularis) je horský druh, který indikuje zachovalá pralesní stanoviště. Střevlíček Bembidion modestum v Čechách přežívá pouze na několika ojedinělých lokalitách a výskytem je vázaný na nezastíněné písčité břehy řek. Střevlík Pterostichus negligens - velmi vzácný druh přežívající na čedičových suťových svazích od doby posledního zalednění.
Listorozí brouci (Lamelicornia)
Roháček Ceruchus chrysomelinus je kriticky ohrožený druh vázaný na pralesní biotopy s vývojem v rozkládajícím se dřevě. Třírohý broučí unikát chrobák černý (Typhaeus typhoeus) je v ČR jedním z existenčně nejohroženějších druhů. Na území Labských pískovců je velmi vzácný a v rámci ČR se zde nachází jediná populace. Z květomilných zdobenců se zde lze potkat s druhy Trichius rosaceus, T. fasciatus, Gnorimus nobilis a G. varabilis, kteří jsou v ČR chránění zákonem v kategoriích ohrožení a silně ohrožení.
Tesaříci (Cerambycidae)
Na území Labských pískovců je do současné doby potvrzen výskyt 103 druhů. Mezi nimi je asi nejvýznamnější kriticky ohrožený tesařík zavalitý (Ergates faber). Ten patří mezi největší evropské brouky, bohužel z naší přírody však rychle mizí. Tesařík pasekový (Pachyta lamed) je další raritou přírody Labský pískovců. V celé ČR se vyskytuje pouze v pohraničních horách severních a jižních Čech. Dalším unikátním tesaříkem je Acmaeops septentrionis, který se v ČR prokazatelně vyskytuje pouze na území Labských pískovců. Pouze v pohraničních horách severních Čech se lze setkat s tesaříkem Pedostrangalia pubescens.
Mandelinky (Chrysomelidae) a nosatci (Curculionidae)
Mezi mandelinkami a nosatci existuje řada velmi významných druhů, kterých lze využít díky jejich neschopnosti létat a pevné vazbě na přirozené pralesní stanoviště, jako bioindikátorů. Na území Labských pískovců se těchto indikačních druhů vyskytuje více druhů, z nichž lze jmenovat mandelinky Timarcha mettalica, Chrysolina rufa squalida, Chrysolina umbratilis či Minota obesa a nosatci rodu Acalles (A. boehmei, camelus, commutatus a pyrenaeus) a mnoho dalších. Největší pozornosti si však zasluhuje nosatec Plintus tischeri – druh karpatského původu, který je výskytem vázaný na nejstudenější inverzní údolí. Zdejší lokality jsou nejzápadnějším zjištěným bodem jeho přirozeného rozšíření.
Kobylky (Ensifera) a sarančata (Caelifera)
Mezi nejznámější a nejvýznamnější zástupce rovnokřídlého hmyzu Labských pískovců patří horská kobylka Pholidoptera aptera bohemica a suchomilná saranče Chorthippus pullus. Jedinečného významu má i zdejší výskyt jeskynního koníka Troglophilus neglectus, jenž má centrum výskytu v jižní Evropě.
Motýli (Lepidoptera)
V Labských pískovcích bylo zjištěno již přes 1000 druhů motýlů. Mezi opravdové rarity lze zahrnout všechny druhy vývojem striktně vázané na vzácný rojovník bahenní a to např. drobníčka Stigmella lediella, podkopníčka Lyonetia ledi, pouzdrovníčka Coleophora ledi a obaleče Olethreutes ledianus. Vyskytují se zde druhy původních nedotčených borů, vývojem vázaných pouze na brusinky (drobníček Ectoedemia weaveri, klíněnka Phyllonorycter junoniellus, pouzdrovníček Coleophora glitzella aj.) nebo vřes (pouzdrovníček Coleophora pyrrhulipennella, osenice Lycophotia porphyrea aj.).
Vážky (Odonata)
Řád vážky je na tomto území zastoupen téměř 50 druhy. Můžeme se zde setkat i s v rámci EU ohroženými druhy vážkou jasnoskvrnnou (Leucorrhinia pectoralis) a klínatkou rohatou (Ophiogomphus cecilia). Charakteristické jsou jinak v ČR vzácné druhy - motýlice lesklá (Calopteryx splendens), vážka podhorní (Sympetrum pedemontanum), vážka tmavá (Sympetrum danae), páskovec kroužkovaný (Cordulegaster boltonii) a vážka čárkovaná (Leucorrhinia dubia).
Ostatní bezobratlí
Źížaly (Lumbricidae) – z této skupiny bezobratlých byly na území Labských pískovců potvrzeny 4 druhy žížal s endemitním charakterem (Helodrilus oculatus, Allobophora jenensis, Dendrobaena attemsi a D.vejdovskyi); měkkýši (Mollusca) – z velmi početné skupiny lze jmenovat velmi vzácnou subatlantickou závornatku Clausillia bidentata a kriticky ohroženého velevruba malířského (Unio pictorum), žijícího v řece Labi; listonozi (Notostraca) – v Labských pískovcích byl zjištěn velmi vzácný a kriticky ohrožený listonoh letní (Triops cancriformis). Vajíčka tohoto druhu jsou dospělci kladena do periodických tůní, protože pro jejich zdárný vývoj je bezpodmínečně nutné vyschnutí tůně.
Flóra na území Labských pískovců
Cévnaté rostliny (Handrij Härtel, Petr Bauer)
Území Českosaského Švýcarska, tj. území CHKO Labské pískovce, NP České Švýcarsko, NP Sächsische Schweiz (Saské Švýcarsko) a LSG Sächsische Schweiz patří k oblastem, které se spíše než vysokou druhovou bohatostí cévnatých rostlin vyznačují pozoruhodnými ekologickými podmínkami stanovišť.
Druhová rozmanitost
Druhová bohatost cévnatých rostlin oblasti je ovlivněna především geologickým substrátem, reliéfem, klimatickými podmínkami a aktivitami člověka. Složení pískovcových sedimentů spolu s výrazným reliéfem předurčují výskyt specifické flóry, která je vázána na málo úživný substrát, extrémní teplotní výkyvy a kontrast mezi nedostatkem vláhy na vrcholech pískovcových skal a výrazně vlhkými roklemi. Charakteristické druhy jsou zastoupeny borovicí lesní (Pinus sylvestris), břízou bělokorou (Betula pendula), vřesem obecným (Calluna vulgaris), metličkou křivolakou (Deschampsia flexuosa), borůvkou (Vaccinium myrtillus) a brusinkou (Vaccinium vitis-idaea), na zastíněných stanovištích na hranách pískovcových skal též rojovníkem bahenním (Ledum palustre). Naopak na třetihorních vyvřelinách najdeme v podrostu listnatých lesů bohaté bylinné patro, např. kyčelnici devítilistou (Dentaria enneaphyllos), kyčelnici cibulkonosnou (Dentaria bulbifera), dymnivku dutou (Corydalis cava), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), svízel vonný (Galium odoratum) a strdivku jednokvětou (Melica uniflora).
Zajímavosti
Zajímavostí oblasti jsou rašeliniště, která sice rozlohou zaujímají jen nepatrnou část území, přesto však mají mimořádný význam botanický a paleobotanický. Bohužel část rašelinišť byla v minulosti poškozena těžkou mechanizací při těžbě dřeva nebo bylo provedeno cílené odvodnění melioračními kanály. Některá se však podařilo zachovat a jsou chráněna v podobě přírodních rezervací a památek. Na nich se můžeme setkat s typickými rostlinami, jako je např. borůvka bažinná (Vaccinium uliginosum), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum) a rojovník bahenní (Ledum palustre).
Flóra území je charakteristická vysokým zastoupením subatlantských druhů, jako jsou např. žebrovice různolistá (Blechnum spicant), mokrýš vstřícnolistý (Chrysosplenium oppositifolium), svízel horský (Galium saxatile), zblochan zoubkatý (Glyceria declinata), třezalka položená (Hypericum humifusum), třezalka pěkná (Hypericum pulchrum) (pouze v CHKO Labské pískovce), sítina ostrokvětá (Juncus acutiflorus), sítina kostrbatá (Juncus squarrosus), pérnatec horský (Lastrea limbosperma), štírovník močálový (Lotus uliginosus), vrbina hajní (Lysimachia nemorum), koprník štětinolistý (Meum athamanticum), mochna anglická (Potentilla anglica). K botanickým zajímavostem patří nálezy dvou druhů, které byly v ČR považovány za vyhynulé. Jedná se o žabníček vzplývavý (Luronium natans) (Suda et al. 2000) a třezalku pěknou (Hypericum pulchrum) (Suda et al. 2001), které byly nalezeny při floristickém mapování. Žabníček vzplývavý (Luronium natans) patří k druhům, jehož lokality mizejí v celé západní a severní Evropě, o to cennější je nález tohoto druhu v Labských pískovcích, odkud nebyl nikdy uváděn. Třezalka pěkná (Hypericum pulchrum) byla v minulosti uváděna z okolí Královomlýnského rybníka u Maxiček, bohužel na této lokalitě nebyla potvrzena. Byla však nalezena na dvou lokalitách v širším okolí Maxiček.
Výskyt vzácných druhů
Velkou raritou území je výskyt dvou atlantských druhů z čeledi blánatcovité (Hymenohyllaceae): blánatec kentský (Hymenophyllum tunbridgense) představuje nejslavnější rostlinu Českosaského Švýcarska. Byl nalezen poprvé v rokli Uttewalder Grund na saské straně území v roce 1847, na české straně existuje údaj z Edmundovy soutěsky (NP). Všechna naleziště patří dnes již bohužel minulosti, mimo jiné i v důsledku nadměrného sběru do herbářů. V druhém případě se jedná naopak o recentní objev samostatně rostoucích gametofytů vláskatce tajemného (Trichomanes speciosum), které byly nalezeny na více místech Českosaského Švýcarska (Vogel, Jeßen, Gibby, Jermy et Ellis 1993), poprvé v soutěsce Suché Kamenice u Hřenska. Tyto gametofyty jsou považovány za relikt dřívějšího rozšíření tohoto druhu ve Střední Evropě.
Submontánní a montánní druhy jsou vázány zejména na stinné rokle a soutěsky, ve kterých se uplatňuje inverzní klima. Jsou to např. violka dvoukvětá (Viola biflora) (pouze v NP), devětsil bílý (Petasites albus), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), vranec jedlový (Huperzia selago), plavuň pučivá (Lycopodium annotinum) (pouze v NP).
Teplomilné druhy jsou v území vzácné a ty, které zde rostou, mají menší nároky na teplotu a úživnost substrátu. Naprostá většina se jich vyskytuje v údolí Labe, které je nejteplejší částí Českosaského Švýcarska. Příkladem mohou být hořčík jestřábníkovitý (Picris hieracioides), kakost krvavý (Geranium sanguineum), čistec přímý (Stachys recta), žluťucha menší (Thalictrum minus), chrastavec křovištní (Knautia drymeia), tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria), pelyněk ladní (Artemisia campestris). Kromě údolí Labe lze teplomilné druhy v Českosaském Švýcarsku nalézt na některých nezalesněných čedičových kopcích a v oblastech s přechodem do České středohoří, kde se vyskytují jahodník trávnice (Fragaria viridis), válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum), chrpa čekánek (Cenataurea scabiosa), hlaváč žlutavý (Scabiosa ochroleuca), šalvěj luční (Salvia pratensis) a šalvěj přeslenitá (Salvia verticillata), pryskyřník hlíznatý (Ranunculus bulbosus), oman vrbolistý (Inula salicina), ostřice plstnatá (Carex tomenosa), sveřep vzpřímený (Bromus erectus), smolnička obecná (Steris viscaria) a v lemech listnatých lesů javor babyka (Acer campestre) a řešetlák počistivý (Rhamnus catharticus).
Vyšší zastoupení teplomilných druhů lze nalézt zejména v jižní části CHKO Labské pískovce, která je již součástí Českého středohoří (v prostoru Libouchec, Jílové, Děčín, Česká Kamenice). Příkladem je např. výskyt druhů devaterník penízkovitý (Helianthemum nummularium subsp. obscurum), pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), tužebník obecný (Filipendula vulgaris), prvosenka jarní (Primula veris), zběhovec ženevský (Ajuga genevensis) apod. (Bauer et Härtel 2000).
Adventivní druhy
Významnou součást květeny území tvoří adventivní druhy, které se šíří zejména v údolí Labe, jež je nejvýznamnější migrační cestou oblasti, a podél dalších vodních toků. Kromě dnes již běžných invazních druhů, jako jsou křídlatka japonská (Reynoutria japonica), křídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis), netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), dvouzubec černoplodý (Bidens frondosa), hulevníkovec Loeselův (Sisymbrium loeselii) představuje největší problém invaze borovice vejmutovky (Pinus strobus) do přirozených ekosystémů zejména reliktních borů. K nepůvodním druhům oblasti patří též náprstník červený (Digitalis purpurea), který je zde masově rozšířen a patří dnes již k typickým druhům Českosaského Švýcarska.
Fytogeografické členění
Z hlediska fytogeografického členění (Skalický 1988) je fytogeografický okres Labské pískovce (česká část oblasti) rozčleněn do 4 podokresů. Podokres Děčínský Sněžník zahrnuje levobřežní část se submontánním charakterem s vyzníváním některých charakteristických druhů Krušných hor, např. koprníku štětinolistého (Meum athamanticum) nebo upolínu evropského(Trollius europaeus). Samostatný podokres tvoří Kaňon Labe s výrazným podílem termofytů a adventivů. Podokres Růžovská plošina zabírá zemědělskou krajinu na pravé straně Labe. Podokres Jetřichovické skalní město se rozkládá víceméně na území Národního parku České Švýcarsko a zaujímá vlastní pískovcovou skalní oblast. Charakteristickým druhem této části je rojovník bahenní (Ledum palustre), rostoucí na skalních římsách.
Území CHKO Labské pískovce zabírá též okrajové části sousedních fytogeografických okresů, Krušnohorského podhůří, Verneřického středohoří a Šluknovské pahorkatiny.
Z hlediska ochrany přírody patří k nejvýznamnějším druhům
* Luronium natans - kriticky ohrožený druh v ČR, naleziště v levobřežní části Labských pískovcích představují v současné době jediná naleziště v ČR (Suda et al. 2000).
* Hypericum pulchrum - kriticky ohrožený druh v ČR, naleziště v v levobřežní části Labských pískovcích představují v současné době jediná naleziště v ČR (Suda et al. 2001).
* Rubus amphimalacus - kriticky ohrožený druh v ČR, naleziště Huntířov v CHKO Labské pískovce představuje v současné době jediné naleziště v ČR, fytogeograficky náleží již k Českému středohoří (Holub 1999).
* Rubus geminatus - kriticky ohrožený druh v ČR, vedle nalezišť v Labských pískovcích existují v severních Čechách další lokality ve Šluknovské pahorkatině (Holub 1999).
* Rubus lusaticus - kriticky ohrožený druh v ČR, naleziště mezi Srbskou Kamenicí a Růžovou představuje v současné době jediné naleziště v ČR (Holub 1999).
* Rubus pyramidalis - kriticky ohrožený druh v ČR, naleziště v NP České Švýcarsko představuje jednu z mála lokalit v ČR (Holub 1999).
* Corrigiola litoralis - kriticky ohrožený druh v ČR, vázaný na štěrkopískové náplavy neregulovaných úseků velkých řek. V ČR pouze na náplavech Labe v CHKO Labské pískovce a v CHKO České středohoří (pod střekovským zdymadlem). Akutně ohrožen záměry na výstavbu vodních děl na dolním Labi.
