Obec Tisá - oficiální stránky obce v Ústeckém kraji

Jazykové verze a mapa stránek:

EnglishEnglish
DeutschDeutsch
Mapa stránek

Engslish Deutsch Zpět na titulní stránku Obec Tisá - oficiální stránky obce v Ústeckém kraji

Hlavní textové informace této stránky:

Rubrika "Turistika" - to nej....

CHKO Labské pískovce

Skalní útvar Hřib v Tiských stěnách Chráněnná krajinná oblast Labské pískovce, do níž spadající i Tiské stěny, je součástí rozsáhlé pískovcové tabule, která vznikla asi před 90 milióny let v křídovém období druhohor. Poté co moře ustoupilo, které se zde v té době rozkládalo, zde zůstaly vrstvy usazených pískovců, zpevněných nejrůznějšími tmely. Postupem času došlo pohyby zemské půdy k popraskání těchto sedimentů. Postupné zvětrávání, eroze, působení vody a odnosy materiálů zapříčinily vznik této bohatě členěné krajině s hlubokými kaňony se svislými stěnymi s různorodou modelací, která již v mnoha případech dostala své pojmenování.

CHKO Labské pískovce byla vyhlášena v roce 1972 a původně zaujímala plochu 324 km2. Od 1.1.2000 je z části CHKO na pravobřežním území Labe u hranice s Německem zřízen Národní park České Švýcarsko o rozloze 79 km2. Důvodem k vyhlášení CHKO byla ochrana krajinného reliéfu, ovlivňujícího i výskyt vzácných druhů rostlin a živočichů. Krajinný reliéf vznikl v pískovcích křídového stáří. Bohatstvím skalních útvarů je srovnatelný i se známými národními parky v USA (Arizona, Utah). Zatímco v USA jsou skalní útvary díky suchému klimatu obnažené, v Labských pískovcích jsou značně pokryté lesními porosty.V CHKO se vedle převažujících křídových pískovců vyskytují i horniny dalších geologických jednotek. Geologický vývoj území trval asi 700 miliónů let a ovlivnily jej všechny základní geologické procesy, jako hlubinný magmatismus, přeměna hornin (metamorfóza) v hlubších patrech zemské kůry během horotvorných procesů v podmínkách vysokých teplot a tlaků, sopečná činnost (vulkanismus) , usazování na pevnině (hlavně v řekách a jezerech) i v mělkých mořích a dlouhá období zvětrávání a odnosu (denudace, eroze) hornin.


Labské skály / Tiské stěny

Rozcestník u skalního náměstí Tiské stěny jsou přírodní památkou - bizarním skalním městem jižního okraje krušnohorského zlomu druhohorní pískovcové tabule. V západním výběžku Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce vytvářejí spolu s Rájeckými stěnami, Ostrovskýmí stěnami a Vysokým Sněžníkem atraktivní turistickou a horolezeckou oblast. Pískovcový masiv Tiských stěn, dosahující nadmořské výšky až 613 metrů, spadá k jihu téměř jednolitou svislou hradbou, na severní straně byl erozivními denudačními procesy rozrušen do četných sloupů, věží, stěn, roklí, soutěsek, převisů, jeskyň, náměstí a skalních hřibů. Tiské stěny patří k nejstarším turistickým oblastem Labských pískovců. Dočteme se o nich například již v průvodci po děčínském panství z roku 1828, ve kterém nalezneme i jedno z nejstarších vyobrazení části zdejších skal - útvary Doktor a Starosta (Der Doctor und der Bűrgermeister bei Tyssa). K návštěvě skalního města byl v dřívějších dobách doporučován průvodce, který cestou upozorňoval na skalní útvary podněcující návštěvníkovu fantazii. Tradice názvů skal se udržuje, ty nejznámější se zachovaly dodnes. Tiské stěny se dělí na dvě velké části - VELKÉ A MALÉ STĚNY, jimiž vedou prohlídkové trasy. Obě spojuje naučná stezka značená bílým čtvercem s úhlopříčným zeleným pruhem, na které je 7 informativních zastávek. Po hřebeni Velkých stěn vede také červeně značená turistická stezka, která je nejkratší spojnicí mezi vstupním areálem a východním koncem skalního města u Turistické chaty.

Oblast Tiských stěn i sousedních Rájeckých a Ostrovských skal je tradiční oblastí pískovcového horolezectví. V Tiských stěnách se první sportovní výstupy na vrcholky skal uskutečnily již počátkem 20. století (10. 8. 1907 na Sloní sloup, 23. 8. stejného roku na věž Mumie atd.). Od té doby zde vzniklo mnoho horolezeckých cest všech stupňů obtížnosti. Jednotlivé horolezecké věže skalního města mají svá vlastní jména, jen málokdy se shodují s číslovanými skalními útvary okružní stezky. V terénu má označení útvarů podobu černých čísel v bílých čtvercích. V Malých stěnách je 19, ve Velkých stěnách 56 skalních útvarů, každý okruh je číslován zvlášť. Hlavním východiskem do skal může být parkoviště poblíž kostela sv.Anny v Tisé, odkud stoupáme po červené značce na Skalní náměstí, které skalní město dělí na Velké a Malé stěny.

Stanete-li se návštěvníky přírodní památky, prosím, chovejte se k okolní přírodě ohleduplně. Choďte jen po vyznačených cestách, nerušte hlukem nebo jiným způsobem vzácné živočichy, neničte rostliny, obaly od občerstvení si odneste s sebou. Obecní úřad v Tisé tak děkuje všem vnímavým a ohleduplným obdivovatelům zdejší krásné přírody.

Vstup do skal: 30,- Kč dospělí / 15,- Kč děti.

Děčínský Sněžník

Děčínský Sněžník Kamenná rozhledna byla postavena v roce 1864. Původním záměrem její funkčnosti byl zcela jen pro geografické účely, ale místo přímo vybízející k pohledu do kraje nenechalo turisty klidnými. Hrabě Thun ji proto nakonec zpřístupnil i veřejnosti, což byl určitě záslužný krok. Během let se stala natolik populární, že zde bylo zřízeno i restaurační zařízení.

Rozhledna stojí na nejvyšší stolové hoře u nás, v nadmořské výšce 723 metrů. Samotná věž měří 33 metrů a na otevřenou vyhlídkovou plošinu vede 153 schodů. Z vrcholu je velmi pěkný pohled na Lužické hory a Českosaské Švýcarsko. Nechybí zde ani litinové tabule popisující výhled včetně kilometrické vzdálenosti.

Viditelnost zde bývá víceméně dobrá, vždy a tak jako všude z rchoů závislá na klimatických podmínkách. Možné je vidět například Špičák, Sokolí vrch, Bukovou horu s vysílačem, Milešovku aj.

Děčínský Sněžník je popisován jako místo, kde se díky termickým proudům okolo hory mísí proudy vzduchu až od Severního moře. Můžete se tak výjimečně setkat s označeným Větrné lázně. Faktem zůstává, že nahoře to fouká docela dost.


Konec stránky